Syn.: Anemonoides nemorosa (L.) Holub, Anemonanthea nemorosa (L.) S. F. Gray, Anemanthus nemorosus (L.) Fourr., Anemone alba Gilib., Anemone nemorosa subsp. europaea Ulbrich
Česká jména: pohanina hajní (Presl 1819), pohanina hájní (Berchtold et Presl 1823), sasanka hájní, pohanina bílá, růžička hájní (Presl 1846), sasanka hajní (Opiz 1852, Sloboda 1852, Čelakovský 1879, Polívka 1912, Dostál 1950, Dostál 1989, Kubát 2002)
Slovenská jména: pohanina hájní (Reuss 1853), sasanka hájna (Dostál 1950), veternica hájna (Marhold et Hindák 1999)
Čeleď: Ranunculaceae – pryskyřníkovité
Rozšíření: Evropa (kromě nejjižnějších oblastí), východně zasahuje až po střední Povolží, u nás je tento druh poměrně hojný.
Ekologie: Roste v listnatých a smíšených lesích, na vlhčích loukách a pastvinách, hojně od nížin až do podhůří, roztroušeně i v horách. Kvete od března do května.
Popis: Vytrvalá bylina s rovným plazivým oddenkem, 10–15 cm vysoká, s jedním přízemním listem, nad polovinou lodyhy s trojčetným přeslenem členitých listenů a bílými miskovitými květy, které mají 2–3(–4) cm v průměru. Její plný rozvoj probíhá na jaře před olistěním stromů.
Druh je poměrně variabilní, rozdíly se projevují ve tvaru a členění listů i listenů, v počtu okvětních lístků i v jejich zbarvení.
Využití: Rostlina je jedovatá, v minulosti se používala v léčitelství, především jako přísada do koupelí.
Poznámka: Na sasance hajní parazituje drobná houba hlízenka sasanková (Dumontinia tuberosa). Exempláře napadené touto houbou obvykle nekvetou.
V kultuře se objevují mnohé kultivary sasanky hajní, ale i její neobvyklé přírodní formy – některé představujeme na následujících fotografiích od Pavla Sekerky.
Fotografovali Ladislav Hoskovec, ve dnech 20. 4. a 27. 4. 2003 (Česko, Morava, Hranický kras a Brno-Kohoutovice), dne 16. 4. 2022 (Čechy, Kounický háj); Pavel Sekerka, jaro 2005 a 2006 (Botanická zahrada hlavního města Prahy).